TURNÉ 2012 - "Krásných sedm" - moravský deníček

Nevíme proč? Nevíme jak? Ale už je to zase tady. Z pouhého klukovského muzikantského snu se stala již sedmiletá tradice. Kapela CREAMONA opět vyráží na krásnou jižní moravu. Určitě se budeme opět setkávat s bezva lidičkama a všude kam se dostaneme budeme hrát, budeme povídat, budeme se smát a hlavně letos budeme vzpomínat. Určitě budeme vzpomínat na několik našich prvních štací s koničkama. Poznat jižní moravu z koňského povozu byla pro nás čest a moc jsme si to užívali. Trochu jsme zestárli a tak už letos budeme jezdit autíčkama a snad i trochu odpočívat. O to více se budeme těšit na naše hosty např. Staňa Šmerda - banjo, Věstonická Vanessa - housle, Pepa Kocůrek - flétna a další. A taky to bude opět velkej vandr. Ale o tom až z moravského deníčku. Opět letos budeme psát každý den, co se nám přihodilo nového, nějakou fotečku přihodíme, možná i nějaké video. Hlavě se ale moc těšíme na vás lidi. Tak zatím Ahooooooooooj.



DEN PRVNÍ - Bošovice

Vyklepaní z D1, kterou brňáci postavili, aby se co nejmíň pražáků dostalo do Brna ( Šalingrad ) jsme přistáli v naší domovské hospodě Na Návsi. Gulášek na přivítanou a bez vyhlášení soutěže Babucha 2012 jsme dostali do volátek i něco moc dobrého a skladkého. Po zdejší pohřební oslavě jsme začali pro naše věrné muzicírovat. Tata Francek nám dělal bodyguarda, kouzelník Pokuston si s námi střelil Pampelišky a naší odměnou byla bošovická slivka. Muzika, muzika, kamarádi, přátelé a bezva naládička. Když byla půlnoc všici jsme čuměli jak sviňa před kopcem nebo jak bagr na ztvrdlou hlínu. Museli jsme totiž přidávat a přidávat. Míra měl zase houslistickou běhavku, Čenda žížu, Bumbác chuť na nanučka a já tak tak trochu manageroval. Hajánkovali jsme na hospodě a Čenda byl vyhlášen nebezpečným kůrovcem, protože celou noc chrápal až se linoleum na sále zvlnilo. Sice zdejší TJ Bošovice chtělo, abychom za ně nastoupili na místní fotbalový turnaj. Ale my ne. Dali jsme pac a pusu, poděkovali Jane z Bošovic a hurá do Kovalovic. Zda-li bude každý den na turné jako u bezva lidiček v Bošovicích, tak to určitě nepřežijeme. Díky všem a zítra zase na slyšenou.

DEN DRUHÝ - Kovalovice

UF,UF,UF – vedro, že i holubi v Praze choděj pěšky. Tak by šel nějak charakterizovat den druhý na nádherném přírodním biotopu v Kovalovicích. Stejně, ale bylo nejlépe u našeho kamaráda Marka Šmerdy v občerstvení U Mamence. Hektolitry limonády zvané kombajnovka jsme prokládali slivkou od bendžisty Staňi a těšili se na soumrak. Saša udělal na kytaru pro děti a dospěláky folkové odpoledne a král Miroslav vypustil několik rockových partů do muziky od nejlepších amerických houslistů. Všichni si lebedili a konečně přišel večer. Lidí bylo jako smetí a všem se to moc líbilo. Pořád dělali pacy, pacy a křičeli umí a přidaj. A tak za podpory našeho milého hosta s banjem Stani Šmerdy jsme se promuzicírovali hodně přes půlnoc, abychom si ještě do ranního kuropění zadžemovali. Saša spal na betoně. Oni ho tady na Moravě mají měkčí než v Praze. Míra pro jistotu nespal vůbec. A Čenda? Ten si hrál opět na kůrovce v místní tělocvičně. No zkrátka jsme to přežili ve zdraví. Uctivě děkujeme Šmerďákům za skoro rodičovskou starostlivost. Ale hlavně děkujeme bezva lidičkám, že si s námi zazpívali a že byli fajn. Huuuuuuuuuuuurá do třetího dne.

DEN TŘETÍ - Dolní Věstonice

Šlouchy, šplouchy. V tomto duchu se neslo naše hraní. Dcerečka Pavlínka zařídila ouplně nové podium, ale užili jsme si ho jen do půl desáté. Pak přišla buřina a všici jsme se odvalili do vnitra hospody a hráli live. No a do toho se opět přidal Staňa s bendžem, včelka Mája s kytarou a celá houslácká rodina od věstonické Vanessy. Do toho Pavlínka podávala mooooooooc dobré vínko, které zařídil její tata, co by nejlepší vinař na jižní moravěnce a všem bylo fajn. Noc nebyla vůbec vášnivá, protože jsme hajánkovali jako mimi. Ráno jsme vstali, dostali makovec a řízky a tak trochu si zahráli pár našich písniček, abychom si večer udělali opět live jam. I když jsme měli den volna. No a abychom nezapomněli. Celou dobu jsme se chystali na mamuta a nakonec jsme ho díky Pavlínce ulovili ve formě památečního odznáčku. A co bychom účastníků zájezdu v Dolních Věstonicích v kempu U Vody popřáli. Milujte se a množte se a hlavně mějte se rádi, potkávejte jen bezva lidi a buďte zdrávi.

DEN ČTRVTÝ - Strachotín

Auvajs, auvajs – už je toho moc a všechno bolí. Hlavně prsty a hlasivky. Nejhůř dopadl náš kapelník. Z toho vedra dostal zimnici, bolení v krku a na zadku má minimálně sto kousanců od mravenců se kterými se chtěl někde kamarádit. I přes tyto mírné nedostatky jsme to opět, stejně jako šestkrát před tím rozbalili v kempu Free Star a za příjemného dohledu majitelů Romany a zraněného Romana jsme zpívali a hráli. A to i jejich synkovi k narozeninám devět let. Kapela Creamona se skládá ze tří potrhlých pražáků. Jenže dorazil i Jožka se svou el. kytarou. Věstonická Vanessa a její houslistická rodina nás taky ještě neopustili. A nezničitelný bendžista Staňa to taky vydržel. Samozřejmě vše držel pevně v bubenických rukách náš věrný Bumbác. No a protože se král Miroslav tak trochu ujal režie a řídil tento skoro symfonický orchestr a ještě stačil pokecat s bezva lidičkami z publika, vše dopadlo ok. Zvon na strachotínském kostele cinknul konec a šlo se spát. A spánek to byl opravdu zasloužený a hlavně zdravý. Hezké sny krajané.

DEN PÁTÝ - Morkůvky

Do této obce jsme se obzvlášť těšili. Je totiž všeobecně známo, že jsou zde bezva lidi, kteří umí a rádi zpívají. S trochou trémy, kterou Jára Kališ definitivně zrušil svojí terkelicí jsme začali hrát a opravdu si medili. Všichni na nás byli hodní a my zase byli hodní na ně a hráli jsme což nám síly stačily. Jožka se nám konečně na el. kytaru chytil a vše bylo v pořádku. Došlo i na smlsnutí prasátka a zdravý spánek na čerstvém vzduchu občas narušil jen král Miroslav, který si chtěl s každým povídat. To se mu ovšem nedařilo. On se totiž zamknul na WC, nemohl se dostat ven a my jsme ho nevysvobodili. A závěrem? Poděkování Járovi Kališovi, že nás pozval k sobě na hřiště. Tam se totiž hrálo. A také všem, kteří si s námi povídali o víně. Ve víně je totiž zakleté vše dobré a při něm odchází vše zlé. Tak ještě jednou ahooooooooj od darebáků s Creamony.

DEN ŠESTÝ - Šitbořice

Zvláštní pouto, které nás váže k této obci, k lidem kteří v této obci žijí a se kterými jsme měli čest se seznámit zapříčinily, že jsme opět zde muzicírovali. Letos však na naši počest občané ze Šitbořic uspořádali škvarkové hody. A tak jsme mlsali, lehce popíjeli, hodně moc hráli. Opět dorazil na své flétničce Pepa Kocůrek a svým umem nás podpořil a potěšil. Protože Kris byla v Tatrách a koníčci odpočívali, kapelník Saša udělal hijéééééé a vozil dětičky sám. Všichni se smáli, jedli škvarky, popíjeli dary země a starosta nás nenechal vsadit do šatlavy pro urážku starostenské nohy. Naopak pozval nás opět v únoru na místní zabijačkové hody. Tak jsme si plácli a v závěru jsme si trochu zadžemovali k rockovém duchu a šli slušně hajat. A to konečně k Jožkovi a Bumbácovi pod střechu do peří. Jinak to naše turné byl zatím velikej vandr pod širákem. Nááááááááááááádherná země.

DEN SEDMÝ - Šakvice

Už jste někdo někdy z vás byli na Marsu? Kapela Creamona ano. To je takové zvláštní území králů Miroslavů. Celý týden nás doprovázejí vedra jak blázen. A tak jsme si užili odpolední buřiny, která uklidnila ovzduší. Sice jsme začali až ve 20.30 hod, což nejhůř nesla místní indiánská stařena ( viz foto ), ale vše bylo nakonec ok. Pepa Kocůrek s námi zůstal a v plné parádě jsme pouštěli pod nohy bezva tanečníků naše dupáčky. Místní rybařík nám zase na oplátku pod nohy dal džbánek trnkovice a se slibem, že ráno dostaneme tlačenku s cibulí ( to také dodržel ) si též užíval muziky. No a najednou bylo po půlnoci a my jsme se ve vší slušnosti rozloučili s naším hitem Za Horou, ale také s příslibem zítřejšího hraní. My totiž ještě nechceme do Práglu. A tak zítra na viděnou.

DEN OSMÝ - Poslední - Šakvice

Jak už to tak bývá. Všechno jednou končí. Skončilo i turné kapely CREAMONA 2012 „ Krásných sedm“. Dobití, bez hlasivek, unavení, pokousaní od hmyzu a zmoření jihomoravským sluncem i plody této země jsme se rozloučili posledním hraním v kempu Mars. Letošní turné bylo hlavně o vzpomínkách na těch sedm krásných let, které jsme měli tu čest s vámi prožít. I na této poslední štaci jsme potkali naše dobré známé a naše hosty. Snad se to povede i po osmé. A dnes místo nějakého rozumu z mé unavené palice si dovolím závěrem jménem kapely poděkovat : členům kapely Creamona – králi Miroslavovi, Čendovi, Pepkovi, Bumbácovi a naší věrné a vytrvale tolerantní Jitce, hostům kapely Creamona – Staňovi Šmerdovi bendžo, včelce Máje kytara, věstonické Vanesse housle, jejímu tatíkovi a bráchovi též housle, Pepovi Kocůrkovi příčná flétna a Hanka, hostitelům Janě Vobořilové a Marcelovi ( hospoda Na Návsi Bošovice ), Mamencovi a Mamencové ( občerstvení U Mamence na koupališti v Kovalovicích ), Pavlínce Langerové a jejímu tatíkovi ( kemp U Vody Dolní Věstonice ), Romaně a Romanovi Richterovým a děvčatům z občerstvení ( kemp Free Star Strachotín ), Járu Kališovi ( sorry Dáše nebo Daně ) a tatíkovi Járy ( občerstvení na hřišti Morkůvky ), Starostovi Tondovi ze Šitbořic a dobrovolným hasičům ( sokolovna Šitbořice ), Mírovi a Jitce Hutterových a její dcerence ( Šakvice kemp Mars ), kamarádům – věrným fanouškům a pomocníkům s bednami a dráty Petrovi Koristovi a jeho Jarce, a úplně nakonec všem dobrým lidem se kterými jsme se potkali, se kterými jsme dali po kalíšku, kteří nám plácali za naši muziku se kterou jezdíme po této krásně zemi a děláme ji pro radost. Snad se Vám to aspoň trochu líbilo. S úctou kapelník kapely CREAMONA Saša Ritchie.