Moravský deníček - den pátý

Můj milý moravský deníčku. Den pátý byl ve znamení klidu.

Slunce opět pálilo a dělalo čest Pálavě. Saša vyhlásil soutěž, že koho z kapely celý den neuvidí, ten od něj dostane zláštní cenu. Nepovedlo se. Dědek s Mirkem se sice snažili schovat celý den pod vodu, ale nevydrželi s kyslíkem. Tomáš se celý den snažil hledat nové vlasy ale pak slyšel v rádiu relaci o tom, že v letních měsících se srst stříhá, tak se na nějaký vlasy vykašlal. Pepa celý den hledal u které by hlavu složil a zda-li se mu to povedlo či ne se musíte zeptat jeho. Ale protože se Pepa drží hesla zatloukat, zatloukat, zatloukat, asi se vám to nepovede zjistit. Sami to nevíme. My jenom víme, že při vyhodnocování naší inteligence neumíme počítat do desíti, alébrž do šesti (Tomáš a Saša). U krále Miroslava je to ještě horší, ten má na houslích pouze čtyři struny a tolik umí. Takže nejen že zvýšil daně, ale rozhodl se, že příští rok si pořídí harfu. To jsme zvědaví, jak ji Dědek naloží do auta. Po obědě proběhlo vyplování skupiny Creamona s mohutným výkřikem "Hurá, jdem se utopit". Aby nám to šlo lépe, vzali jsme si s sebou na pomoc plovací záchranné kruhy. Nezdařilo se, a tak ztráty na životech jsou zatím nulové. Jediný Dědek, který dělá šófu a plzeňské dvanáctky kolem něj proletují jako holubi na Staroměstském náměstí okolo orloje se rozhodl, že si tedy také jednu dvanáctku chytí a vydal se doprostřed novomlýnských jezer hledat pípu. Tu sice nenašel. Když se vrátil, tak prohlásil: "Pípu jsem nenašel, dvanáctek je tam fůra, ale pít se nedaj". Odpolednem jsme tedy propluli v pohodě a večer jsme se mimo nádherného plavení koní zúčastnili jemného revmatického folkového večírku v podání našeho kytaristy Tomáše. O půlnoci jsme si dali panáčka tulamorky a doutníček a odběhli do svých již vyležených brlohů. Vrcholem celého dne bylo bleskové doručení mramorové buchty od maminky Pepíka Jany Lejskové. Prý jako doplněk stravy. Byla výborná. Zítra zase hurá na další štaci.

Podtrženo sečteno: Milý moravský deníčku, v průběhu naší služby se nic zvláštního nestalo.